Sen ulice Na Poříčí. Zeleň a klid

9. 9. 2017 | Euro.cz

Obyvatelé jedné z nejrušnějších pražských ulic chtějí změnu. Čtyři z pěti lidí dotázaných v anketě uvedlo, že by si Na Poříčí přáli zeleň, omezení dopravy a více možností k posezení. Prostě mít možnost na ulici žít a ne po ní jen procházet nebo projíždět. Anketu zadali autoři projektu Go Florenc, který chce rozpoutat debatu o revitalizaci jedné z nejživějších, ale také nejvíce přetěžovaných pražských ulic.

Na projektu spolupracuje také Hospodářská komora Prahy 1 v čele s Filipem Dvořákem. Dvořák nyní plánuje schůzku všech zainteresovaných, která by měla oživit několik let starý projekt architekta Marka Tichého, jenž modernizaci bulváru Na Poříčí připravil v roce 2009, ale tehdy se nesetkala s podporou státní správy.

Jeho nápad nyní oprášil tým kolem majitelky domu Černá labuť Danuše Siering. Siering stojí zároveň za projektem Go Florenc, který má dát inspiraci k restartu frekventované ulice. Černá labuť je ostatně příkladem sofistikovaného městské budovy, která není jen obyčejným office centrem. Kromě kanceláří v přízemí sídlí supermarket se zdravou výživou či cukrárna, v prvním patře našla zázemí veganská restaurace a nad ní baletní studio Adély Pollertové, v posledním patře pak galerie Černá labuť.

Prostory galerie jsou otevřené výstavám, přednáškám a workshopům. Pořádají se zde ale i párty a kulinářské eventy jako třeba Ayurvedic breakfast, kde prezentuje tradiční indickou kuchyni spolumajitel kadeřnictví Tony&Guy Gary Wright.

Inspiraci Danuše Siering získává v Berlíně, kde žije od 80. let. Třeba tu, která se skrývá ve slově „Kiez“. „Každý Berlíňan má svůj Kiez,“ zmínila Siering. „To je ta část města, kde žiji, pracuji, nejvíce se pohybuji. Zajímavé je, že slovo zřejmě pochází ze slovanského chyza, neboli chýše. Oblast dnešního Berlína byla totiž v prvním tisíciletí čátečně osídlena Slovany,“ doplnila.

„Co se děje v mém Kiezu, v mé chýši, to mě zajímá. Berlíňané se běžně vyjadřují ke všemu, co se jim líbí a nelíbí. Má-li přijít nějaké zásadní rozhodnutí, je tradicí, že se konají takzvané Volksentscheid – veřejná rozhodnutí, kde se každý může vyjádřit k tomu, co se má stát nebo změnit. Zákonnou podobu toto rozhodnutí nemá, ale politici a úředníci je nepodceňují,“ míní Siering.

Na Poříčí stojí domy od nejvýznamnějších architektů, ale její stav je podle Siering neutěšený. „Denně jí projde, tedy spíš proběhne, třicet tisíc lidí! Architekt Marek Tichý připravil plán na její obnovu už před několika lety, ale tehdejší vedení Prahy 1 uložilo projekt do šuplíku. My jsme se nyní rozhodli podpořit změnu ulice anketou a iniciativou, aby příslušné úřady se zamysleli nad zklidněním dopravy a větším množstvím zeleně,“ uvedla Siering.

Ulice by podle ní měla lákat k tomu, k čemu má ulice v centru města sloužit. „K setkávání s přáteli, posezení v kavárně na zahrádce, k dívání do pěkných výloh, prostě k tomu užít si den,“ dodala. Bulvár by podle Siering mohl být například jednosměrný a jeden chodník by mohl zasahovat až ke kolejím.

ZDROJ: Sen ulice Na Poříčí. Zeleň a klid