29. 6. 2017 | Hospodářské noviny
Hospodářská komora v Praze 1 hledá způsob, jak usnadnit podnikatelům prodlužování předzahrádek. Komora chce aplikaci, která by celý proces zkrátila ze tří dnů na tři hodiny. Zdlouhavá byrokracie komplikuje podnikání tisícům provozovatelů kaváren, bister a hospod po celém Česku.
Posledních devatenáct let vypadá předzahrádka pražské restaurace Století stejně. Pár židlí a stolků stojí na křižovatce ulic v historickém centru metropole. Podnik kvůli tomu musí ale vyřídit několik měsíců dopředu řadu povolení od různých městských odborů a pak ještě čeká tři dny na zastřešující povolení od Prahy 1. Podobně jsou na tom tisíce provozovatelů kaváren a hospod po celém Česku. Přicházejí o tržby a zároveň tratí na předem zaplaceném pronájmu předzahrádek.
Pražským živnostníkům by se však mohlo od příštího roku trochu ulevit. Hospodářská komora v Praze 1 plánuje odbourat proces opětovného žádání o předzahrádky. Chce prosadit vznik on-line aplikace, která by zkrátila čekací lhůtu.
„Nyní trvá vyřízení povolení pro předzahrádku tři dny, naším cílem jsou tři hodiny,“ vysvětluje Filip Dvořák, místopředseda Hospodářské komory v Praze 1.
Aplikace je podle něj určená pro podnikatele, kteří pravidelně žádají o povolení na stejný typ zahrádek. „I tři dny jsou moc, protože všichni přichází o peníze, pokud se udělá hezké počasí a vám končí povolení pro předzahrádku,“ dodává Dvořák.
Podnikatelé platí za metr čtvereční a čas, po jaký bude zahrádka fungovat, tedy třeba od dubna do října. Každá městská část má jiný ceník. Konkrétně v Praze 1, kde je nejvíc kaváren, bister nebo restaurací v celé metropoli, se platí nejvíc. Metr čtvereční vyjde na víc než tři tisíce korun měsíčně. Pětiměsíční sezonní provoz předzahrádky na Václavském náměstí, tamní průměrné velikosti 60 metrů čtverečních, vyjde na 930 tisíc korun.
Loni podnikatelé z Prahy 1 odvedli na poplatcích za své předzahrádky městské části a magistrátu každému po 75,5 milionu korun.
Z magistrátu i Prahy 1 dostala komora odpověď, že se jejími návrhy budou zabývat v momentě, kdy získají větší podporu mezi provozovateli podniků.
„Nyní máme podporu 50 členů, do konce léta chceme mít polovinu podnikatelů v Praze 1,“ dodává Dvořák. V minulosti se už pro zjednodušení procesu vyjádřili náměstek Petr Dolínek nebo primátorčina náměstkyně Petra Kolínská. „Určitá velmi banální forma předzahrádky, například jeden stolek a dvě židle, nezabírající více než dva čtvereční metry, by za určitých podmínek měla být bez povolování,“ uvádí Kolínská. Schvalovací proces by se podle ní měl vyřizovat na jednom místě a prodlužovat či přerušovat v závislosti na počasí.
Na nepružnost systému − zdlouhavé čekací lhůty, papírování a náročnou komunikaci mezi jednotlivými úřady − upozornila před měsícem Erhartova cukrárna. Ta si chtěla na Vinohradech, kde má jednu ze svých provozoven, otevřít předzahrádku.
Tento proces začíná několik měsíců před sezonou (je nutno mít rozličná povolení od různých městských odborů). Radnice Prahy 3 však zpřísnila cukrárně podmínky udělování povolení.
„Na fotce jsou truhlíky 50 centimetrů od sebe, na výkresu prý jen 20. Dále je třeba doplnit materiál židlí a stolků. Z fotky je to sice zřejmé a nikdo to původně nepožadoval, ale co se dá dělat. Další dva týdny pryč…,“ popsal s ironií spolumajitel cukrárny Robert Buchner schvalovací proces na facebookovém profilu podniku.
Přísnější podmínky ohledně předzahrádek nastavil odbor památkové péče pražského magistrátu už před třemi roky. Určil, jak vypadat nemají, aby nehyzdily památkově chráněné oblasti. „S ohledem na množství restauračních zahrádek v centru Prahy však počet přestupků není výrazný,“ hodnotí mluvčí magistrátu Vít Hofman.
