VĚRA DOUŠOVÁ

ředitelka potravinové banky pro Prahu a Střední Čechy

 

12/2023 Rozhovor: Eva Primus Kovandová

Můžete v krátkosti představit hlavní cíle potravinových bank?
Potravinové banky mají za cíl předcházet plýtvání potravinami a pomáhat v boji proti potravinové chudobě. Prakticky to probíhá tak, že každá z 15 potravinových bank v České republice vyšle každé ráno dodávkové vozy do obchodních řetězců, kde naloží neprodané potraviny (obvykle pečivo, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky), ty svezou do skladů, kde je zaevidují, vytřídí a hned ten den darují lidem v nouzi.
Darování se děje dvěma způsoby, jednak prostřednictvím neziskových organizací, které si každý týden přijedou pro potraviny a ty pak rozdělují svým klientům (jako je Naděje, Armáda spásy, Červený kříž, Klokánky, domovy na půl cesty,…), nebo přípravou balíčků jídla pro jednotlivce, kterým pak na výdajových místech naši pracovníci vydávají.

Jde o potraviny, které by jinak skončily jako neprodejné a byly by vyhozeny?
Nejde o jídlo nekvalitní, nebo nepoživatelné, je to jídlo s blížící se expirací, s poškozeným obalem, nedostatečně naplněné, nesprávně popsané, přerostlé ovoce a zelenina. V každém případě jsou to potraviny vhodné ke konzumaci, kvalitní, avšak již z výše uvedených důvodů neprodejné.

V čem tedy spočívají vaše aktivity zaměřené proti plýtvání potravinami?
Proti plýtvání jídlem bojujeme také osvětou, pro školy, školky, firmy pořádáme přednášky, workshopy, semináře a konference. Jsme také součástí mezinárodního projektu, v němž spolu s partnery z Maďarska, Italie a Malty připravujeme způsob, jak oslovit mladou generaci, aby neplýtvala jídlem a uvědomila si, že plýtvat jídlem znamená ničit životní prostředí. Protože 30% světové produkce potravin se vyhodí, znamená to, že voda, půda a vzduch, které se pěstováním těchto plodin poškodily, se poškodily nadarmo. A navíc tlením potravin vzniká ještě navíc jedovatý metan.

Jak oslovujete pěstitele a prodejce, aby neplýtvali?
Výrobce, dopravce, sklady a prodejce neoslovujeme, oni mají sami zájem neplýtvat a neztrácet zisky. Také jsou velmi malými podílníky na plýtvání. Největšími plýtvači potravin jsme my, spotřebitelé. Podle výzkumů evropské unie i podle výzkumů českých organizací (Sociologický ústav, Mendelova univerzita, IPSOS) vychází najevo, že nevíce plýtváme my, 30% z toho, co nakoupíme, také vyhodíme. To je vysoké procento, a ačkoli si stále více lidí uvědomuje, že plýtváním jídla ničíme životní prostředí, stále se procento těch, kteří plýtvají, nesnižuje.

Vymysleli jste se zahraničními partnery nějaký účinný způsob, jak přimět veřejnost, aby plýtvala potravinami méně?
Zaměřili jsme se společně na oslovení mladé generace, a protože jejich jazykem jsou zkratky, multimediální sdílení, sociální sítě a YouTube, vypsali jsme soutěž formou inovačního hackathonu , kterého se zúčastnilo kolem 100 mladých youtuberů, kteří měli za úkol vytvořit maximálně minutový spot na téma: neplýtvejte jídlem, ničíte životní prostředí. Vítězné spoty jsou k dispozici na YouTube, na stránkách www.wastedhack.eu. Vítězné spoty již mají desetitisíce zhlédnutí, tak doufáme, že se tato informace otiskne do povědomí mladých lidí a projeví se to v dalším období tím, že budou plýtvat méně. Jsou to přece současně nevětší bojovníci za kvalitu životního prostředí.

Chcete závěrem něco vzkázat našim čtenářům?
Moc bych se přimlouvala za to, aby lidé uvažovali o tom, co nakupují, zda to využijí, aby přemýšleli i o tom, jak to uloží, aby to vydrželo v dobré kvalitě co nejdéle. Něco patří do lednice a něco naopak ne. Také by bylo dobré, aby se naučili rozlišovat, co znamená „minimální doba spotřeby “, to jsou trvanlivé potraviny, které můžeme využít i po době spotřeby a zbytečně je nevyhazovat, a naopak čerstvé potraviny s popisem „spotřebujte do“ je třeba spotřebovat přesně do data, které je uvedené na potravině.
Naše planeta je už tak zatěžována našimi lidskými potřebami, ale měli bychom myslet na to, zbytečně ji nepoškozovat, což dokážeme tím, že zbytečně nenakupujeme to, co nakonec vyhodíme. Mysleme na to, že tady budou žít jednou naše děti a jejich děti a že chceme, aby měli čistou vodu, čistý vzduch, …

Děkuji za milý rozhovor!